Výstupy

Níže je k dispozici:

  •  Výzkumná zpráva Prekarita jako reálná zkušenost sebezaměstnaných a mikropodniků
  • infografika Problémy OSVČ a mikropodnikajících - návrhy řešení
  • výzkumná studie Coworking as a model to support precarious workers: An overview

 

 Níže jsou k dispozici tři odborné analýzy, které upozorňují na oblasti a roviny, kde může podnikání u sebezaměstnaných osob i mikropodniků nabývat některé z aspektů prekérní práce. V první analýze autorka Šárka Homfray analyzuje rodinné podnikání, platformové podnikání a nebo franchising a ukazuje, jak jsou v právní úpravě ale také v prezentaci těchto typů podnikání směrem k veřejnosti přítomny nejen genderové stereotypy, ale také prekarizační procesy např. v kontextu právní úpravy vztahu franchisor - franchisant. Alžběta Mangrella připravila studii, které shrnuje možná rizika a výhody různých typů podnikání (OSVČ jako právnická / fyzická osoba, založení a.s. nebo s.r.o.), které vstupují jak do samotného začátku podnikání, tak i do jeho realizace. A tyto typy podnikání analyzuje v závislosti na životních situacích, jako je rodičovství nebo partnerství / manželství a ukazuje na možná rizika a výhody. Ve své druhé studii se autorka věnuje zahraničním dobrým praxím eliminující např. prekaritu v oblasti platformové ekonomiky a dále pak se soustředí také na dopady pandemických opatření, které regulovaly a omezovaly některé typy podnikání a také představuje několik finančních kompenzací ze strany státu a jejich možná úskalí. Všechny tři analýzy jsou zakončeny kapitolou shrnující nejzásadnější zjištění a doporučeními směrem k orgánům veřejné / státní správy, ale také směrem ke změně legislativy.

Všechny tři studie jsou volně ke stažení níže: 

Autorky Alena Křížková a Marie Pospíšilová ve spolupráci s Nancy Jurik a Grayem Cavender publikovaly kapitolu Structured Agency and Motherhood among Copreneurs in the Czech Republic v odborné knize Mothering and Entrepreneurship: Global perspectives, Identities and Complexities.

Kapitola je založena na analýze rozhovorů s dvanácti českými podnikatelskými páry. Rozhovory byly vedeny s oběma partnery odděleně. Cílem výzkumu bylo pochopit perspektivy a motivace podnikat, které jsou u partnerů v podnikání potenciálně různorodé (a závislé na kontextu ČR). Blenkinshopp a Owens chápou rodinná podnikání jako unikátní hybridní organizace, kde se překrývají ekonomické aspekty a aspekty péče. Naše analýza vychází z perspektivy struktury a jednání, která se zaměřuje na to, jak společenské normy, ekonomika a vládní politiky ovlivňují rozhodování v podnikání. Motivace začít podnikat a dále podnikat byla v případě žen ovlivněna jejich potřebami v oblasti péče, zejména o děti. Jejich rozhodování bylo utvářeno rámcem sociálních politik ČR, které jsou založené na tradičních představách, ale zároveň také tradiční představou o podnikání. Muži v našem výzkumu jen vzácně zmiňovali aspekty péče spojené s rodičovstvím a jejich motivace a perspektivy se odlišovaly od těch zmiňovaných ženami. Přínos výzkumu je v tom, že umožňuje pochopit, jak je podnikatelské jednání propojeno se sociální strukturou v postsocialistickém státu, jakým je ČR.

https://www.jstor.org/stable/j.ctv1840448